Upřímně, když to vezmu z druhé strany, někdy někam s dětmi doběhnu po úděsném chaotickém ránu nebo dopoledni, děti vypustím, sednu a nepřítomně koukám a jsem ráda, že mám chvilku klid. Dost mě v takové chvíli znervózní, když se mnou někdo začne jakkoliv komunikovat, protože je to chvíle, kdy je to to poslední, čeho jsem schopna. Jinak řečeno, prostě jsem vyfluslá a jsem ráda, že chvíli v klidu sedím.
Jinak je to ale taky tak, že tam chodí matky v párech a pak už si chtějí chvilku popovídat spolu a nemají zájem si povídat s nikým jiným (není to otázka sympatií, prostě tam šly, aby děti vypustily a trochu si pokecaly).
Takže vůbec nevidím problém na tvé straně, trochu se nad to povznes, nakonec tam chodíš kvůli dětem ne kvůli sobě.
Lidový rok - DubenPraha 4
Ukliďme svět, ukliďme Česko - jaro 2018Praha 4
Malí fotografové: Tajemný portrétOlomouc
Haló JácíčkuKladno
Konstelace - seminářPraha 8 Další akce nalezte zde
Velikonoční kynutý koláč ala volské oko
Perníkový beránek Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.