Re: Patnáctiletá se mnou nikam nechce chodit - jak na to reagovat?

Tak jí to zkus podat tak, jakože jestli by "to" (restauraci, kino) neudělala pro Tebe? A nebo ve stylu "dneska nevařím, jdeme jíst do hospody", příp. místo toho ji požádat, jestli by vařila s Tebou (třeba něco, na co má sama chuť) - u toho se dá taky nenápadně pohovořit a něco se třeba i naučí (a nikdo ji u toho neuvidí, jako třeba ó hrůzo s matkou v kině )
Jinak si myslím, že to může být zcela normální projev puberty (aniž bys cokoliv musela udělat špatně), já mám na to děti ještě malé a když mě bylo 15 (v roce 1989), tak se v naší rodině "jen tak" do restaurace vůbec nechodilo, to max. na dovolené, tak se do toho moc nedokážu vžít, ale já asi buď měla vlastní zájmy (sport) a nebo jsme někam vyrazili celá rodina, sama s mamkou (ani taťkou) jsem nejspíš taky nikam nechodila, i když jsme vztahy měli dobré