Re: Když se ženská zblázní

Vitaminy tak já v rodině jen s jedním rodičem(otcem) vyrostla a fakt i s odstupem více než dvaceti let od dovršení mé dospělosti můžu říct, že táta mi mámu nahradil 100% . Je fakt, že umřela, když jsem byla úplně malá(2 a 3/4roku) a vlastně si ji nepamatuji, ale táta byl prostě skvělej jak po té praktické, tak hlavně po té citové stránce. Mazlení, povídání, hraní, spoluprožívání... to vše v míře mnohdy větší, než měly moje kamarádky se svými maminkami. Nemůžu říct, že bych mamku nepostrádala, ostatní děti o mamince mluvily, kreslily jí přáníčka a psaly o ní slohy... a já si tu svou vlastně ani nepamatovala, bylo to těžké, ale teď zpětně vidím, že mi vlastně nic podstatného nechybělo. Vše co já spoluprožívám se svými dětmi, co se jim snažím dát mi dával můj táta. Jsou to tři týdny co mi náhle odešel a strašně moc mi chybí, mám tě ráda tati!