Re: Děti teď anebo nikdy

Radeji takhle, ja ti rozumim vic, nez si myslis. Mam svagrovou, ktera ve 30. letech prisla o delohu i vajecniky, pri "rutinnim" zakroku, ktery byl puvodne minen na zvyseni jejich sanci na otehotneni. Takze do narkozy sla s vidinou ditete a probudila se navzdy odsouzena k biologicke bezdetnosti. Strasna situace. Zvazovaly jsme i suroggacy skrze mne, ale jsme kazda v jine zemi a logisticky je to takrka neproveditelne. Kdyby tenkrat mela sanci alespon zamrazit zajicka k budoucimu pouziti, udelala by to. Ona vsak nemela moznost si vybrat, k rozhodnuti ji odebrat delohu i vajecniky doslo, kdyz byla uz v narkoze.

Proste je to slozita situace a pokud vis, ze ti jde o tu zkusenost tehotenstvi, tak pak je mozna opravdu jedinou moznost do toho jit se vsemi riziki ve vztahu. Pokud ti jde jen o to, aby tve dite bylo biologicky tve, ale je ti jedno, zda ho odnosi nekdo jiny, tak bych sla do zamrazeni vajicek. Pokud je ti celkem jedno, zda prozijes tehotenstvi, ci zda je dite biologicke tve, tak bych to nechala byt a sla casem cilene do adopce.