Re: Poporodní deprese?

myslím, že může tady jsou celkem dobře popsané ve starších diskuzích. Už jsem to taky hledala. Hlavně rozdíl poporodní blues X laktační psychoza. Buchli, co partner? Já k tomu mám asi dost sklon, po první dcerce to bylo asi blues, nyní teda na hraně. Raději nebudu psát myšlenky, které mě v šestinedělí napadaly. Fakt masakr. Já teda mám přecitlivělou povahu, takovou depresivně melancholickou + brutální nevyspání + podrážděnost partnera...fakt sebevražednej koktejl. Nejvíc mě dostává dolů asi to, že partner mé stavy totálně nechápal (nyní končím šestinedělí a je to mnohem lepší), udělal vždy náznak k tomu být chápavý, ale já z té temnoty naprosto nezareagovala dle jeho očekávání...a tak byl ještě hnusný. Zrovna včera jsem o tom mluvila s kamarádkou, je dětská sestra, má 3letého chlapečka a říkala, že PŘES ROK měla stavy, kdy malýmu nadávala a občas ho nenáviděla. taky říkala, že se za to stydí, že by to nikdy nikomu neřekla.