5.9.2013 18:16:10 Ifča
Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí?
Mě taky napadlo, že kdyby mi někdo uklidil, tak bych taky byla ráda, ale chápu o co tu jde. Moje matka je ale taková, že by ke mně přišla a jen mi řekla, že je to hrozný, že mám prach na poličce a že nábytek by si uspořádala jinak apod. , ale nikdy by mi neuklidila.
Když jsem bydlela s rodiči, tak jsem neustále předstírala nějakou činnost, protože když jsem si chvíli sedla, tak jsem hned slyšela: "Ty nemáš co dělat, že už zase sedíš? Jestli já jsem mohla někdy přijít z práce a sednout si." Do dnes mě otravuje několikrát denně telefonáty, jako že má starost co se mnou je, ve skutečnosti neustále kontroluje mě a mého syna (kterého mimochodem také špatně vychovávám), jestli jsme doma a neužíváme si nedejbože někde v kině nebo s kamarády. Ale pokud jsem chtěla jeden víkend pohlídat kočku, tak mi nebude dělat otroka, protože mi jednou řekla, že žádnou kočku mít nebudu.
Odešla jsem z pohodlí krásného rodinného domu, do bytu 48m2, splácím měsíčně 12 tisíc hypotéku, mám dvě zaměstnání (občas přiberu i něco třetího), ale jsem svobodná a šťastná a kdybych měla jíst jen suchý chleba a zapíjet vodou, protože na víc nebudu mít, tak mi to za to stojí. Poprvé mám domov, nikdy před tím jsem se doma necítila opravdu doma.
S rodiči se pochopitelně stýkám, ale víceméně každá návštěva končí hádkou (s mojí matkou, otec zpravidla jen mlčí) a slovy, že mne vydědí. Ale to už beru jako sport a se synem se vždycky smějeme, když se vrátím už se ptá, tak co babička, už tě zase vydědila :) Mimochodem, je mi úplně fuk, jestli mě vydědí (i když pochybuji, že by to skutečně udělala a když, tak to dá pravděpodobně synovi), zjistila jsem totiž, že nic z toho nepotřebuji, že mi stačí, co mám ted.
Žádný tyran se nezmění, snažte se odejít co nejdřív i za cenu zhoršení pohodlí a větší finanční náročnosti. Já si vyčítám jen to, že jsem tak dlouho otálela, pořád jsme měla strach vzít si hypotéku, co když přijdu o zaměstnání apod. Ale bylo to právě tím nabouraným sebevědomím, člověk si pak nevěří, že to dokáže, a vytváří si problémy dřív, než opravdu nastanou.
Odpovědět