Re: Jak se vám žije jinde než jste vyrostli?

eriko, vidíš, a já mám úplně opačnou zkušenost: od mé puberty jsme měli doma vztahy špatné, s rodiči jsem si moc nerozuměla, toužila jsem si žít po svém, nezávisle na nich. Když se mi to podařilo, tři stovky kilometrů od nich, vztahy se postupně napravily: oni mě uznávají jako samostatného člověka s vlastním rozumem, já je posuzuji shovívavě jako lidi, kteří dělali vždycky to nejlepší, co uměli, a spoustu jejich kroků jsem zpětně docenila, zatímco jiné jim odpustila. Vidíme se zhruba třikrát do roka, jinak si často voláme a vždy jen v dobrém.