Re: Jak by se měl podle vás učit dějepis

Aprobace dějepis + zeměpis není proto, že dějepis se učí na pajdě nebo fildě, zeměpis na přírodovědné fakultě. Náš středoškolský profesor měl tyto dvě aprobace za cenu toho, že každou aprobaci studoval na jiné fakultě.
Podle mne by se to mělo učit společně se zeměpisem, a mohlo by to zasahovat i do češtiny a jiných oborů. Kdo třeba z žáčků ví, kde jsou Hrusice? A přitom je Josef Lada tak hezky namaloval.
Dneska se ale taky víc cestuje. A řada rodin, kteé víc cestují a navštěvují různé místní zajímavosti, se s historií v různé podobě setkávají.
Některé věci se nedají učit provázaně. Učit třeba starověk a dějiny Evropy nejde, protože tady běhali mamuti a v Egyptě stavěli pyramidy. Ale dějiny států byly provázané. Třeba Karel IV. byl sice český král, ale současně římský císař, byl vychován ve Francii, jako mladý bojoval v severní Itálii, jeho otec taky bojoval v nejrůznějších evropských válkách a padl u Kresčaku. A kde je Kresčak? Jak se tam dostal? Jak se dostal z Lucemburska do Čech? Kde je Lucembursko? A jak se vlastně tehdy cestovalo? Nebo třeba Polyxena z Lobkovic - to byla Španělka. Jak se dostala do Čech? Jak se tu asi cítila, když neznala jazyk? Nebo husiti - při jedné z výprav došli až na břeh Baltu. Jak tam došli, jak dlouho jim trvalo, než tam došli pěšky z Čech? Dá se najít spousta zajímavostí a i děti to baví.
Světadíly se pak provazují zámořskými objevy. Tím se z Evropy lehce dostanete do obou Amerik. Nebo třeba Marco Polo - tam máte návaznost na Mongolsko a Čínu.

Holky, berte to tak, že i zeměpis se dřív učil víceméně pasivně. Tam je tenhle stát, teče tam tahle řeka, jsou tam tyto hory. Já když byla poprvé ve Španělsku, tak jsem úžasem vydechla, jaké jsou Pyreneje obrovské hory. Vždyť se to učilo de facto bez fotek, bez filmů. Dneska lidi cestujou po celém světě, je internet, spousta cestopisných filmů, i ty děti mají o řadě zemí úplně jiné znalosti a především naprosto konkrétní představu.