Re: Jak se zachovat s nemovitostí?

"když se nad tím zamyslím, tak o ten domek se těch 9 let někdo musel aspoň trošku starat, byl to tentýž syn, který se staral i o babičku a 9 let spal s manželkou na rozkládacím gauči?"
- domek stojí v jiném městě, než ve kterém bydlel jeden nebo druhý syn. Nepečoval o něj nikdo, byl prostě prázdný, odpojené energie. Myslím, že tam ani nikdo nezajížděl.

"Mně ve fungující rodině připadá zvláštní už to, že někdo se zdravou myslí (byť ne tělem) nechá druhého, aby se kvůli němu takto dlouho takto omezoval, a nepomyslí na to, že by třeba dům mohl prodat a koupit něco většího, kde by mohli společně žít, aniž by se pečující museli takto omezovat."
- Babičku to asi nenapadlo. A pečujícího syna asi také ne, nebo ho to možná napadlo, ale nechtěl vypadat jako někdo, komu jde o majetek.

"A na místě těch pečujících bych to vnímala tak, že o toho člověka na jedné straně nepečuji kvůli majetku, který bych od něho mohla získat (tj. pečovala bych o něj i tehdy, pokud by byl úplně nemajetný"
- ano, v tom s tebou naprosto souhlasím. Jim nešlo o majetek, jim jenom přišlo nespravedlivé, že by všechen majetek získal nepečující syn a pečující by nedostal nic. Kdyby byla babička nemajetná, nikdo by toto neřešil a samozřejmě by se o ni starali

"na druhé straně vnímám jako ne úplně fér, pokud on mě nechá nést všechny "vícenáklady" s ním spojené, ač by měl na to aspoň zčásti si je hradit sám"
- nevím přesně, jak měli toto pořešené, ale babička dostávala důchod, ten jim asi dávala - asi, nevím to jistě, bylo by mi trapné se na to ptát

"Snad je to aspoň trochu srozumitelné"
- srozumitelné je to velmi dobře