15.7.2014 18:27:59 Blank zero
Re: Snídaně (švédské stoly) a svačina s sebou
Koukám, téma se rozbíhá více směry, už to není jen o odnášení ze švédských stolů s sebou. Přijde mi, že pokud je systém, že sníst u stolu můžu, co hrdlo ráčí, ale nesmím nic odnášet, tak by to člověk měl respektovat. Odnést si něco byť málo je krádež. Buranství je zas to, že někdo jde k té snídani hladový, tam se vyloženě nacpe a sní víc, než co ta snídaně stojí. Buranství, ale nikoli krádež, právně vše v pořádku (srov. podnikání v naší zemi, nebo spíš politici a na ně nalepení podnikatelé).
Chápu, že kde se člověk domluví, tak u snídaně sní malinko a vezme si rozumně velkou svačinu - pokud mu to kompetentní personál dovolí. V rodinném hotelu, kde to odsouhlasí majitel/ka, tak to je OK. Ve velkém hotelu to může sice číšník povolit, ale to není ještě souhlas majitele. Asi je lepší řešení snídat později. Vstát, být bez snídaně a snídat až pár hodin po probuzení. Ranní maniak Franz Josef to tak činil, vstával ve čtyři či v pět, snídal výrazně později, snad v sedm.
Pokud jsem v hotelu, tak se cítím povinen platit, za co bylo objednáno. Bydlel jsem služebně v hotelu pár měsíců, dostal jen první snídani, ostatní bych si mohl platit sám. Co šetřílek udělá? V samoobsluze jsem si kupoval potraviny, na snídani, ke studenému obědu v práci i k teplé večeři. K dispozici byla i lednice a plně vybavená kuchyň, nejen vařiče, ale i trouba. Takže občas se i peklo (maso). Když jsem zjistil, že navzdory firemním předpisům mi firma neproplatí prádelnu, tak jsem si i pral prádlo. Neměl jsem potřebu dáva hotelu kšeft, že si budu platit snídaně i večeře. Diety by na to nemuly stačit, já tam naopak dosti ušetři a to v době, kdy za dolar bylo cca 40 Kč.
Šetrný byl i kolega z ČR i místní kolegové. I oni si nosili do práce namazaný krajíc chleba se sýrem. Na obědy chodil jen místní šéf a snad ještě jeden či dva kolegové z dosti velkého počtu lidí. Ta zem sice nežila z turismu, ale ten hotel, kde jsme bydleli, ten z turistů žil. Já nevidím nic špatného na tom, když lidi jedou do Chorvatska a vezou si nějaké potraviny s sebou. Jistě, pro Chorvaty jsme pak paštikáři (často to jsou doma zavařené masové konzervy). To označení beru spíš jako výpověď o jejich sprostotě a ubohosti. I jim jde totiž jen o prachy a pro něj jsou ochotni urážet ty, kdo je živí. Není přece problém pro jakýkoli hotel či jiné ubytování to nabízet s kompletní stravou či polopenzí. Pak by neměli potíže s lidmi, co tam jen bydlí a nemají jídlo či maximálně snídani. Tím by ovšem lidi odradili, tak to radši řeší tím urážením.
V cizině jsme stále přece jen dosti chudí. I když proti Chorvatům nemusíme mít nižší životní úroveň, tak oni mají vysoko nasazené ceny, aby oškubali turisty. Minimální mzdu máme aspoň 4x nižší než Němci, přitom řada zboží je levnější v tom Německu. A kdo moc peněz nemá, tak se snaží šetřit. V té cizině víc šetří i ten, kdo u nás si dopřává normálně.
Odpovědět