Re: Neviditelné děti

Dítě holt je blbý a nedojde mu to - taky jsem jednou jako malá holka byla takhle málem mrtvá. A když jsem jezdila do školky, vylítlo mi jednou do silnice asi čtyřleté dítě, a to tam bylo s maminkou, jenže to bylo dvojče, maminka se ohlédla po druhém klukovi a tenhle prostě vyběhl. Já zastavila, protože to bylo v rezidenční čtvrti, kde mi pod auto běžně lezli důchodci a běhali psi, takže jsem jezdila běžně krokem, ale mohla jsem dostat infarkt, a ta maminka samozřejmě taky. Omlouvala se mi asi deset minut, chudinka. Přitom já byla ráda, že to tak dopadlo.
Ale sebevrazi jsou občas chodci bez ohledu na věk. Já bydlím v Praze u Národního divadla a fakt při dojezdu domů jezdím jak hlemejžď, protože obzvlášť turisti jsou schopní zírat do foťáku a hledat nejlepší záběr tak dlouho, až ti napochodují před auto a vůbec o tobě nevědí. (Nemluvím o alkoturistech, ti občas nevědí ani o sobě.)