Re: Nemocné dítě vs. úkoly aneb hlava mi to nebere

K vybarvování:

Zjistila jsem, že ač tady většina matek šílí, jak to jejich děti nebaví, u mě ve třídě to baví všechny a často vybarvují i to, co nemají, bohužel často na úkor toho, co mají dělat.

No a v matematice...jeden z mála způsobů, jak může dítě ukázat, že rozliší kruh od čtverce, malé od velkého, vpravo/vlevo...pořadí....počet....psát čísla neumí od začátku, já s tím začala na konci září a byl to sakra problém, teď už je to lepší, ale ne každému to jde, plus tedy spojení čísla a počtu také není samozřejmostí...vůbec neznamená, že když dítě vybarví správně tři kytičky, že také dokáže přiřadit správně číslo 3...a je potřeba vědět, jestli dítě neumí počítat (nepozná počet), nebo jestli jde právě o to nepoznání čísel. A při pětadvaceti dětech fakt neexistuje moc podobně efektivních možností, jak to zjistit.

Tyhle věci, co pro většinu postrádají smysl, vymýšleli a tvořili lidé, kteří s dětmi pracují desítky let. Myslím, že fakt vědí....ostatně, i v Hejného metodě se vybarvuje....

Prostě ty první měsíce je to prostředek, jak s dítětem komunikovat, pokud s ním člověk není v situaci jeden na jednoho....a pro mnohé děti způsob, jak učivo fixovat....ono ne každé dítě je tak chytré jako je většina dětí zde diskutujících. A ty pracovní sešity jsou dělané pro všechny.

Samozřejmě je hloupost trvat na vybarvování všeho u všech, ale ta možnost tam být musí, protože u dětí, které to potřebují, to tam pak těžko doplníš....

Já mám takhle ne moc dobré pracovní sešity (nevybírala jsem je, neměla jsem možnost volby), kde se skoro nevybarvuje, a zrovna třídu plnou spíš slabších dětí, co navíc vybarvují rády....a noci trávím vytvářením pracovních listů na míru .