Re: Česká batolata trpí nedostatkem mléka

Nebyla to kritika! Náhodou se zrovna těmahle tématama podrobně zabejvám, tak jsem k němu napsal.

Ty jsi taková zvídavá povaha, aspoň to na mě dělá takovej dojem, tak ještě přihodím to, co stojí za tím poměrně často opakovaným tvrzením o indoevropskejch nomádech, co ovládli Evropu:

Už začátkem 20. století se objevily jistý úvahy o tom, že šíření indoevropskejch jazyků, který převrstvily nějaký starší, v Evropě zřejmě existující (zbyla z nich baskičtina, ještě ve starověku etruština apod.) muselo bejt podložený něčím zvláštním a tím zvláštním moh bejt kůň. Ale tvar tomu dala litevská archeoložka Marija Gimbutas, která přišla v 60. letech s tezí, že indoevropský nomádi, valící se v 5. tisícíletí př. n. l., zničili tzv. Starou Evropu, matriarchální mírumilovný společenství, uctívající Bohyni Země a další bohy a bohyně spojený s plodností. Indoevropani byli suroví a necivilizovaný patriarchální nomádský kmeny, který měli na svý straně jedinou výhodu - koně, díky kterýmu vojensky převyšovali Starou Evropu, kterou si podrobili ohněm a bronzovým mečem a jejíž kulturu zadupali do země svým Diem, Jupiterem, Thórem, Perunem apod. a dalšíma bohama hromu a blesku a války a tak dál.

Tahle teze se chytla, přestože se postupem doby ukazovaly pořád další a další doklady svědčící proti ní, protože prostě nabízela příběh.

To ale není to nejzajímavější. Gimbutas se narodila v nezávislý Litvě, zažila sovětskou a pak německou okupaci, a když se znovu přiblížila ta sovětská, uprchla se sotva narozeným dítětem do (západního) Německa, tam vystudovala a po pár letech emigrovala do USA. Ve svým příběhu o Indoevropanech vycházela z osobního přesvědčení, že od východu přicházela v dějinách zkáza a zmar a poslední takovou vlnou je bolševismus. Bolševismus hrozil zničit kulturu a civilizaci podobně, jako to začalo kdysi dávno s kočovnejma Indoevropanama. Příběh, kterej Gimbutas vyprávěla, vycházel vstříc feminismu a antikomunismu, přitom až do pádu železný opony nemohli západní vědci provádět vykopávky v SSSR, aby si ověřili, do jaký míry jsou tyhle domněnky správný. I v SSSR byly nicméně její teze přijímaný, byť ne zcela nekriticky, protože v mírný úpravě vyhovovaly vládnoucí ideologii - ze SSSR přišla už pochodeň indoevropanství, stejně jako světlo komunismu, zkrátka ještě jedno sovětský prvenství. Stačilo to otočit a v kočovnejch nomádech se moh vidět dávnej předobraz vítězství komunismu na Západě.