Re: Asistovaná smrt?

tehule, jsi agresivní. bavíme se o způsobu, s jakým lékaři jednají s rodinou. můj otec zemřel v Čechách, nesměla jsem se s ním jít ani rozloučit, už jsem ho živého nezastihla. moje maminka zemřela v hospicu v německu a ten přístup byl opravdu velmi odlišný - navzdory jazykové barieře jsme vždy dostali informace, o které jsme si řekli, nechali nás s maminkou i poté, co zemřela, mohli jsme se s ní rozloučit v rozlučkové místnosti, vše bylo velmi uctivé. člověk, který toto prožívá, a nemá čas se na tyto věci ani připravit, protože úmrtí je velmi rychlé, reaguje často zmateně. a má plné právo na to, ptát se na ty nejmenší detaily, protože prostě neví. nemůže vědět, pokud nevyprovází umírajícího běžně.
a věř mi, že s tatínkovou smrtí jsem se vyrovnávala pár let, právě pro ten velmi drsný a neuctivý způsob, se kterým s námi jako s rodinou nemocnice jednala. v takovém stavu nemáš ani sílu se bránit.