Re: Syn mě nemá rád.. Jde to naučit?

Jinak Rišulko,on sám v sobě se nevyzná v myšlení,emocích,citech,co se kolem něj děje.Je nad jeho možnosti,ještě projevit lásku druhému resp. neví,jak na to.Často i zdravé děti ti neoplatí lásku,kterou čekáš za svou péči.
Řeknu ti příklad,když byla dcera menší,propíchla jsem si ruku nožem při krájení ryby.První reakce dcery byla,kdo jí dá oběd,kdo se o ní postará..,byla vystresovaná,že nebude mít ten svůj denní stereotyp.Jasně,že se o mě bála a pak byla šťastná,když jsem přijela z nemocnice,ale první reakce byla taková.Asi bych se snažila omezit ten křik,to nemají autisté rádi.Autisté řeknou někdy věci,nad kterými zůstává rozum stát a vůbec to tak nemyslí.Například dcera prohlásila,že by všechny vozíčkáře zabila.Teď ti to přeložím:myslí si,že mají těžký život a bylo by jim lépe,kdyby nebyli.Samozřejmě by nezabila ani mouchu,miluje zvířata,lituje týrané zvířata.Když něco takového vidí,potom na to dlouho myslí.Ve škole měla nejradši spolužačku na vozíku,nosila jí panenky,zapojovala jí do hry.Na jinou spolužačku,která na tom byla hodně špatně a už s nimi nemohla chodit,se neustále ptala.Že zemřela jí vůbec nemůžu říct,těžce by to nesla.Nejvíc lásky se mi dostalo,když dcera prohlásila,že by pro ní bylo přijatelnější,kdybych byla na vozíku,než kdybych nebyla vůbec.I přesto,jak je dcera chytrá a má dost velký přehled,často v emocích a sociální sféře tápe.Důležité je,že malý cítí,že ho máš ráda a má v tobě oporu.Dceři každý večer říkám,že je můj největší poklad a že jí mám hrozně moc ráda.