Re: Bojím se být šťastná

Naprosto stejně.
Když jsem se rozvedla, situace se po letech trochu uklidnila, všechno jsem zdárně přežila a najednou jsem vlastně "měla mít radost". A já ji neměla. Najednou jsem i říkala, že po všech těch životních pekách se mi osud asi snažil naznačit, že mám být víc "ve střehu", že "nám dospým není povoleno se bavit" apodobně. Očekávaný pocit zadostiučinění, úlevy a štěstí se prostě nedostavil.¨
Zpětně dnes vidím, že nepřijde na povel, ale pokud se situace opravdu vyvíjí dobře, uvědomíš si to až zpětně, že vlastně "ano, máš právo být šťastná a je to ono".. Jen to nepřijde na povel a dle očekávání....
Nechci ti kazit iluze, to ne, jen to není taková "pecka" jakou člověk potahanej rozvodem, rozchodem, trápením a kde čím, čeká. Drž se, přijde to....