Re: Kamarádka se dala k Jehovistům

S Jehovisty jsem komunikovala před 25 lety, když jsem byla na VŠ, potkala jsem je jednou u metra a prostě mě to jenom zajímalo. Asi půl roku jsem se setkávala s tou jednou, která mě zlanařila a ona mi vyprávěla z Bible a z těch jejich časopisů. Byla celkem milá, skončila se studiem VŠ kvůli tomu, aby měla více času na víru a šla dělat uklízečku. Taky přestala chodit do kina a do divadla, protože je tam moc hříšných myšlenek a zbytečně ji to pokouší. Nějakou chvíli pracovala jako sekretářka, ale měla s tím problém, protože měla pocit, že dělá hřích, když řekne, že šéf není přítomen (a on prostě jenom nemá čas).

Měli tenkrát bezva argument pro odmítání transfúze - tenkrát byl AIDS relativně zánovní záležitostí a tak na tom argumentovali, jak ta jejich víra je hezky ochránila před AIDS ještě před tím, než se vůbec zjistilo, že něco takového existuje.

Pak mě asi dvakrát vzala na nějaké to jejich společné modlení a to už mi bylo tak proti srsti, že jsem se odporoučela. Byli tam všichni tak sladce zfanatizovaní, že to bylo nepříjemné. Poté, co jsem se odstřihla, tak se ještě nějak snažila mě kontaktovat, ale protože jsem nebyla dostatečně daleko (v rámci jejich lanařského systému), tak byla jen trochu kyselá a pak mi dala pokoj.