Re: Úraz dcery - chování tatínka

Mirku, tady je jedna velice dulezita vec:

V situaci popsane zakladatelkou je uplne normalni NEREAGOVAT nijak vecne, protoze pri starosti o dite se citove angazujes a nejaka pragmaticka reseni jsou uplne mimo. Takze vysvetlovat ti, proc reaguje tak a ne jinak, je uplne zbytecne. Vyzadovat vecne odpovedi na nejake tve otazky a argumenty v takovem pripade je jaksi mimo.

Proste nechapes, ze RODIC ma starost o dite. Nechapes, ze normalni matka v prvni rade bez jakehokoli premysleni vyrazi na cestu ke svemu diteti, at vi, do jake miry je nebo neni pri nehode postizeno - to matku proste vubec nezajima, chce byt u sveho ditete. Chapes to? Ocividne vubec ne.

Je tak slozite pochopit, ze je uplne normalni ocekavat informaci o tom, ze se diteti NECO stalo, okamzite potom, co se to stalo. Jakekoli podrobnosti neni nijak slozite dodat, kdyz jsou zjisteny - a ne informovat nekoho cirou nahodou po 5 hodinach. Chapes to? Ocividne ne.

Jak tu pisou i dalsi matky - nejen proto, ze je normalni pro matku mit prani u ditete byt (a vubec, i u jinych i starsich pribuznych, o ktere ma clovek obavy), ale i proto, ze neni jiste, ze si otec/matka pamatuje, jake leky dite potrebuje/nesnasi/jak na co reaguje, ale kdyz jsou dva, je to jednodussi.

Ale v kazdem pripade: Tohle neni zadna racionalni zalezitost, kdy je predepsano reagovat a odpovidat urcitym zpusobem, cili si nemuzes na zakladatelce (a nebo na mne) vydupavat nejake racionalni odpovedi. V takovych situacich proste MATKA reaguke citem a neco racionalniho ji muze byt mimo.