Re: Hodnocení na VŠ...bylo vždy spravedlivé?

Mě červený diplom udělal radost a možná hodně i proto, že byla pyšná babička na promoci vnučky (nikdo od nich z rodiny vysokou tehdy neměl), šla jsem si první pro diplom.. škoda, že jsem nevzala ten proslov, kdybych věděla dopředu, že jí tím udělám asi velkou radost a dodala si odvahu.. (myslím, že praktický význam to nemá, zaměstnavatelům je to zvláště v mém věku podle mne naprosto jedno, mimochodem můj manžel s poměrně velkou kariérou měl vždy horší známky než já, ale dělal dvě školy zčásti současně a později ke škole práci, kde rozjel kariéru, takže..). Kdybych červený diplom neměla, tak by mi to asi nevadilo a už vůbec ne, kdybych ho neměla, protože ke studiu mám dítě apod..

Jestli ti jde o prospěchové stipendium tak bych šla na zkoušku znovu. Já jednou také byla v pokušení, ale znamenalo to, že když nevezmu dvojku, tak příště mohu i vyletět a byla to těžká zkouška, u které jsem si nebyla jistá, zda by to tak nedopadlo i když jsem to uměla naprosto výborně. Takže jsem si dvojku vzala.

Jinak zkoušení samozřejmě nespravedlivé je, jednou jsem zažila hodně nespravedlivé, ale také jsem zažila přimhouřené oko (bylo pro všechny, neb zkoušející celkem rozumně pokládal předmět v daném rozsahu pro náš studijní profil za těžký a naprosto zbytečný), nebo štěstí. Takže celkově si nemohu stěžovat a pachuť ve mě nezůstala.