Re: První menstruace aneb konec života

Taky mě napadlo, zda to nemá co dělat s nějakou italskou odchylkou.
Představa nějaké "oslavy", kavárny nebo něčeho při první MS se mi líbí.
Moje matka se mi bohužel trapně smála, pořádně mi nic nevysvětlila, ale hlavně, že mi určila 3 vložky na den. Tak nastala doba teroru, buď jsem dostala vynadáno za to, že beru víc vložek denně nebo že mám blbou náladu. Od té doby každou blbou náladu komentovala: "no jo, ty to zas máš, co?"
Nerada na to období vzpomínám, často MS byla předmětem, jak mne zesměšnit.
A nejhorší to bylo s těma vložkama. Nikdy jsem to neměla tak silné, jako první roky své MS. Kapesné jsme neměli, takže pokud jsem dostala náhodou nějakou dvacku na zmrzku nebo k narozkám, tak jsem to prostě od těch 12 do 17 musela šetřit. Vše jsem utrácela za svoje vložky. Nechtěla jsem poslouchat, že jsem debil, když nevystačím se třema vložkama - na ráno, odpoledne a noc. Bylo to hrozné.