Jsem v něčem dobrá!

Jste schopni to vůbec vyslovit?

A když ne vyslovit (chápu, že se to ne vždycky hodí), tak si to aspoň o sobě myslet?

A jak na vás působí, když to řekne někdo jinej? Vnímáte to automaticky tak, že tím zároveň říká, že vy dobří nejste?

A co v tom velí obecný bonton? Že by to člověk o sobě vůbec nikdy neměl říct, a maximálně se upejpavě pýřit, když mu to řekne někdo jinej?

Chápu, že vadí chvástání, který není pravda, a vyvyšování se a snižování druhejch, ale pokud je ten člověk fakt dobrej a řekne to bez úmyslu se vyvýšit na můj účet, tak není tak trochu můj problém, že to tak vnímám?

Jak jsem řekla, vytahováky typu "umím skvěle hrát na klavír" když sotva zabrnká "prší prší" nemusím, ty, co říkaj "já jsem hvězda a ty jsi ho.no" už tuplem, a to i kdyby opravdu hvězda byl, jde mi jen o to, zda dráždí i podložený a oprávněný sebevědomí.