Re: Tykání vs. vykání - v rodině i mimo

Jentak,tipovala jsem ještě před přečtením tvého příspěvku,jestli to nebude o dceři a jejím příteli...,ale jdeš na to tedy pěkně zeširoka,já už si vůbec nevzpomínám,jak to bylo s tykáním a vykáním mých prac.kolegů kolem 20.roku

No já jsem tchýně hned 2x,s holkama od kluků se vidíme párkrát do roka,obě jsem je poznala jako studentky vš,ta mladší ted bude promovat - no a tedy my jim říkáme jménem a tykáme,ony nám vykají,jedna je taková sociálnější,tak mi říká teto,protože jsme jim vlastně ani nic konkrétního doposud nenavrhovali.
Mě nepřijde,že je to dnes jiné,v naší rodině je totedy stejné,jako když my jsme byli mladí,tohle se nezmměnilo.A kluci svým tchánovcům taky vykají a ti rodiče jim tykají a říkají jménem.
Jsem uvažovala,že bychom holkám tykání my mohli už navrhnout,už se známe několik let,s rodiči od holek jsme si potykali hned,protože jsme vlastně vrstevníci,ale potkáváme se velmi zřídka,vzhledem k obr vzdálenostem.
Ale zas to nevidím tak,že nabídka tykání nějak hoří,uvidíme dál dle situace.

Mě tchánovci kdysi nabídli tykání,tykala jsem,ale třeba moje máti tykání manželovi nikdy nenabídla,ani že jí má alespon oslovovat jménem.A pak se divila,že když se jí potřeboval můj muž něco zeptat,tak seradši ptal jakoby raději skrz mě.Což jí prudilo.Ale neudělala proto nic.