Re: Oslovení na ulici

Ano, ale až když jsem byla vdaná a ideálně až po tom, co jsem měla děti, tak jsem reagovala mile, ale jakože nic (nikam se nepůjde).
Skoro mě až dojalo, když se do mě namístě zamiloval muž, který zrovna něco vkládal do banky a pak za mnou vyběhl. Když jsem mu nedala telefonní číslo, tak mi alespoň napsal své. Teprve doma jsem zjistila, že z druhé strany toho papíru, co rychle vyhrabal z tašky bylo potvrzení na vklad 650 000 Kč. Doma jsem vygooglila, že je to majitel poměrně úspěšné firmy. No i tak jsem mu nevolala

Kdybych byla svobodná (nebo zkrátka bez partnera) a dotyčný, který by mě někam zval, by se mi líbil, tak bych se s ním asi na nějaké neutrální půdě klidně sešla.