Diskuze : Záliby : Harry Potter

Ráchel, zrovna to, že to od 9 let doporučuje autorka (možná spíš vydavatel), pro mě žádnou váhu nemá. Ona moje děti nezná, každé moje dítě je jiné. Jedno četlo Šiklovou zcela zrale s porozuměním v jedenácti letech, druhé v tomtéž věku chodí do kina na Šmouly, tak jaképak doporučení pro konkrétní věk. Taková doporučení nemají smysl.
Dítěti bych to pustila nebo nepustila podle vlastního pocitu, jestli je na to už dost velké nebo ne. Já osobně jsem preferovala to nejdřív s nima číst, takže starší dcera to měla od 4 let knižně (v pěti už jsme se ve čtení nahlas střídaly), ale když potom dostala filmy, mladší ségra se na ně dívala s ní - někdy ve třech čtyřech letech. Bylo to nepochybně v pořádku.
A pokud jde o to, že matka leccos nevychytá - taky mám děti už ve věku, kdy mi odvyprávějí leccos, o čem jsem neměla ponětí, když to bylo aktuální. Takže se například dozvídám, že se opravdu bály u věcí, u nichž by to nikoho soudného nenapadlo, a věci, o nichž jsem pochybovala nebo se k nim dostaly proti mé vůli, jim nedělaly vůbec nic... tohle totiž vychytat nejde.
Když budu mít úzkostnýho uplakánka, tak mu to prostě nepustím, když pohodáře, tak ano, a sednu si s ním k tomu, abych mohla vysvětlovat nebo abychom se včas dohodli, že to je nuda nebo se nechce dívat dál.

Já myslím, že je moje dcera viděla někdy v těch 4 - 5ti letech. A byla v pohodě. Záleží na dítěti.

Mně tři roky nejsou. Ale synovi celkem nedávno byly a měla jsem možnost pozorovat to, že to má obdobně jako já. Prostě nikdy nebyl k obrazovce "přikovanej" a neprožíval to tak silně, jako třeba jiný děti (nebo dospělí...). Je to prostě moje zkušenost.

syn videl vsechny dily ve 3 letech diky starsim sourozencum. Trauma nema, spis bych rekla, ze ty pokrocilejsi dily ho nebavily. Ted uz na to nekouka nikdo.

Ces,
vidíš, já mám traumatické zkušenosti z hospitalizace coby dítě a podle mne je zas extrémem nechat předškolní dítě samotný v nemocnici. A přesto je to běžný...