Diskuze : Zdraví : Alzheimerova choroba

Bylo tu napsáno již mnohé. Pokud babička nezvládne přesuny postel-křeslo(gramofon),tak pořídit ještě podložní mísu. Antidekubitární podložky pod paty i lokty..Případně dávat pod nohy polštářek,aby se paty nedotýkaly dlouhodobě matrace.

Boubí, ani ho nečti

Mystiku, důležité je to slovo může.
Při současném stavu personálu je cokoliv jiného než hospic ve stavu této babičky velmi špatné řešení.

Kreditko,

problém je v tom,že pokud starý člověk trpí demencí,jak píše zakladatelka,tyhle potřeby jsou potlačené a musí se hlídat,aby nakonec namísto demence nezemřeli na vyhladovění a dehydrataci,protože si to neuvědomují...

Aha - nemyslela jsem zvedák, kterým se zvedá celá osoba. To, co jsme měli, byla taková tyč na kolečkách a na rameni bylo pověšené závěsné madlo - sloužilo to k tomu, abychom ji mohli lépe posadit a postavit na nohy, resp. později přemístit na vozík. Dost to pomohlo. Kromě vozíčku jsme měli všechno koupené a na většinu pomůcek byl příspěvek pojišťovny. Bohužel si už nepamatuji kolik, jen si vzpomínám, že kolem toho bylo velké papírování. Polohovací postel - tu jsme zvažovali, ale to, co by opravdu pomohlo, bylo finančně dost náročné. Vyřešili jsme to kvalitní matrací a tím "madlem". Ono také dost záleží na tom, jak je řešená domácnost, kde se nepohyblivá osoba nachází - např. nám stačila sprchovací židle - mohli jsme ji takhle osprchovat v koupelně vedle vany (dole v podlaze je odtok), něco jiného potřebuje ten, kdo má sprchový kout, vana je s nepohyblivým člověkem téměř neřešitelná - teda pokud nejsi rambo - já mám asi 50 kg a babička měla 90 kg a to je u nepohyblivého člověka dost problém. WC jsme řešili tou WC židlí, ta byla fakt skvělá a nemocnému pomůže zachovat alespoň částečně pocit důstojnosti (moje babi to dost vnímala a řešila).