Diskuze : Hlavní : Fobie a strachy

Právě, že se terapií nemám vůbec zkušenost...celkově jsem asi dost opatrná :( Také se obávám toho, že když bych synovi řekla o co jde, v žádném případě bychom ho nikam nedostaly...Když mu neřeknu, kam jde,bude to podraz...

To bych ho nechala doma, ale je škoda, že ti takové věci neřekne. Ale mám také málo sdílného syna, co si chce věci řešit sám, takže chápu. S terapií neporadím, mám dítě s různými problémy ADHD, OCD a bohužel nic nepomáhá, mám pocit, že psychoterapie je jen prázdné slovo, hodně lidí věří, že když je problém, stačí navštívit psychologa, ale bohužel ve výsledku člověk zjistí, že kromě (podle mě planého povídání), psycholog k ničemu není a fungující terapie je utopie.

O fobii víme už dlouho....Koumpounofobiky máme nastudovaný a myslím, že syn je šikovný....Knoflíky ve svém okolí se snaží ignorovat...tzn. když má někdo třeba košili apod....Ale situaci neustále monitoruje :) Větší množství knoflíků by ovšem určitě nedal....Viz. koutek s knoflíkama v muzeu....
Slovo knoflík nevysloví, nenapíše.....v žádném případě se knoflíku nedotkne...Ale určitě by se daly různé knoflíky odstupňovat....Ty obšívané mu třeba nevadí..
Průšvih je třeba teď ve škole....mají na pracovní činnost donést knoflíky. O tom, že si mají donést tyhle hnusný kulatý věci :) jsem se dozvěděla náhodou od někoho jiného, v životě by mi to syn neřekl ....Potvrzení nemáme, že koumpounofobik....tak nevím, co s tím...Ve škole se mi to nechce moc řešit...Učitelka je navíc hrozná :( a vůbec nechci,aby se o tom v škole dozvěděly děti...Buď ho prostě z hodiny omluvím nebo budu muset za řiditelem....ale vůbec nevím, jaká bude reakce a jaké by bylo řešení....
Na to konto jsme se s manželem domluvili, že bychom zkusili KBT terapii....ale zatím jsem nikoho nesehnala a ani vůbec nevím, jak je to s terapiemi ohledně fobii u dětí....

U holek bych to neřešila /knoflíky nepotřebuje/, ale u kluka je to daleko horší v tom smyslu, že košile do obleku jsou stále nutné, tím i knoflíky . Věřila bych hypnoze a nějak odblokovat to, co vadí. Na netu jsou i stránky o tom a příběhy lidí, jak s tím bojovali, spíš neúspěšně, bohužel.