Diskuze : Hlavní : Básničky a říkanky

Já bych dala Skopové na marjánce od Nerudy.
Tedy podle toho, kjakému účelu je báseň potřeba.
Jestli nemá koule na Nerudu a je duše poetická, tak báseň o králi a vose z Manon.

Prosím skromně,
lámejte hůl nade mnou,
ne o mě.

Gellner - Otec a syn, přímo to "píše" patnáctiletý

Bylo tak asi patnáct roků mi.
Týral jsem bližní svými rozumy.

Na všechno díval jsem se z hlediska
a vycházel jsem ze stanoviska,
názory měl jsem, v lidském životu
jsem cenil pouze mravní hodnotu,
také jsem choval pevné přesvědčení
o sociálních zmatků rozuzlení.

V své rozumnosti ovšem otce svého
jsem nemiloval jako takového,
než viděl jsem v něm předem člověka.
S odvahou, jež se pravdy neleká,
jsem přísně jeho život kritizoval,
neboť můj otec se mi divně choval.

Co večer chodil otec do hospody
a pil tam těžké pivo místo vody.
Když viděl jsem, že pije toho tolik,
konstatoval jsem, že je alkoholik.
Postrádal republikánských všech ctností
a vystupoval v zájmu veřejnosti
jen k vůli osobní své zábavě.
V novinách čítal klepy hltavě
a různé zprávy. Sebevzděláním
se neobíral ani před spaním.
Žil obklopený špatnou společností
ku vážným věcem v hříšné netečnosti.

Bylo tak asi patnáct roků mi,
týral jsem bližní svými rozumy.
A roky míjely. A za ta léta
poznal jsem lidi, viděl kousek světa.

K mudrcům vážným do školy jsem chodil
a taky jsem si holky domů vodil,
co ctil jsem kdysi, na to jsem pak plival,
pod okny ženským hloupé písně zpíval
a bojoval jsem s větrnými mlýny.
Mládí má právo na své osloviny.

A po tom všem teď žiju s drzým klidem
na obtíž bližním a všem řádným lidem.
Večer co večer chodím do hospody
a piju těžké pivo místo vody,
a poněvadž ho spotřebuji tolik,
konstatoval jsem, že jsem alkoholik.
Postrádám republikánských všech ctností
a vystupuji v zájmu veřejnosti
jen k vůli osobní své zábavě.
V novinách čítám klepy hltavě
a různé zprávy. Sebevzděláním
se nebavím už ani před spaním.
Vesele žiju v špatné společnosti
ku vážným věcem v hříšné netečnosti.

Mráčku černý mráčku copak copak, proč se mračíš?
Chodíš v černém fráčku, kde jen můžeš lidi strašíš,
proč se na mě mračíš?
Copak já se mračím.
Mráčku, mráčku o štěstí nic nevíš černý hlupáčku.

Štěstí to já dobře znám, a já vím jsem přece žena,
Vždyť já ti ho posílám až jsem celá promáčená

Poslyš moje milá, copak, copak, proč se mračíš,
Chtěl jsem abys měla tolik štěstí co jen stačí,
Proč se na mě mračíš?
Copak já se mračím.
Mráčku, mráčku o štěstí nic nevíš černý hlupáčku.