Diskuze : Záliby : Počítačové hry

Jezkovy voci, to je neco jako bylo sveho casu tamagoci? Hruza.

Syn má něco podobnýho stažený u mě v tabletu, ale už z toho asi vyrostl, tak se starám já-nedá mně to. Taky jsem čekala, že chcípne, ale ne- jen to onemocní, tak tomu dám prášek, nakrmím a jede se dál.

Ani mi nemluv Jsem jednou udělala nějak blbě schody do bazénu a Simka nemohla ven, mávala tam v tý vodě rukama, volala o pomoc a nakonec se mi chudák utopila. Brr.

Pečovala jsem o tamagoči a na žádost mladší dcery (15) chodím krmit draky na flightrising. Ale ti teda neumřou, jen vyhladoví, a ani se netváří nepřívětivě, jen když člověk pravidelně nesbírá potravu, vyžerou pak všechny zásoby a trvá, než se doplní

Mám děti dospělé, takže mi podobné povinnosti naštěstí nehrozí.
Ale mám hrozný zážitek s The Sims. To dcera milovala a pořád hrála. Když jednou děti odjely na prázdniny, řekla jsem si, źe to taky vyzkouším. Vytvořila jsem si krásného panáčka, Didier se jmenoval. Bohužel jsem mu nějak špatně namíchala vlastnosti a Didier byl límý až hrůza, málo vydělával, neměl skoro žádné kamarády a žǎdná ho nechtěla. Tak nějak živořil, postupně se ale trochu zmátořil a pořídil si i nějaký nábytek a občas si i vyšel s dívkou. Ale nenapadlo mě pořídit mu požární hlásič a hasicí přístroj, já nevěděla, že u Símíků často hoří. Dopadlo to příšerně, vypukl požár a Didier mi uhořel. Mě to strašně sebralo, za těch pár dní, co jsem se s ním mořila, jsem si k němu udělala vztah, falt ksem to obrečela.
Od té doby starání se o jakékoli virtuální bytosti odmítám.