Diskuze : Hlavní : Domácí škola

nemůže vůbec odhadnout, jak by dítě reagovalo, podle školkové situace se to vůbec poměřovat nedá.
kombinace DV a školní docházky do klasické školy je riziková v mnoha směrech, zvlášť, když by to bylo prakticky půl na půl.
mj. vzniká napětí, kdo je vlastně za to vzdělávání prioritně zodpovědný

No, on je právě zdravý (krom běžných viróz a tak). Nevím, kdo by mi to dítě omlouval, doktorka asi těžko... Nevím, jestli tolik "rodinných důvodů" by mi prošlo. Legitimní by bylo napsat "pracovní povinnosti rodičů" Průměrně to skutečně vychází na 6 dnů v měsíci (ostatní nedocházka do školky je "dobrovolně udělená").

S tím já problém nemám. Většinou ho ze školky vyzvedávám kolem 15. hodiny, není to žádné chudák dítě od rána do večera ve školce, aby rodiče mohli být od nevidím do nevidím v práci. To je také výhoda naší práce. Vodím ho do školky kolem 8., vyzvedávám v 15. To by mi leckterý zaměstnavatel netoleroval. Akorát že muž to má holt jinak, takže zastoupí jen v nejnutnějším, z čehož plyne, že když já nemůžu, tak holt je problém. Tj. někdy vyzvedne v 15 hodin chůva, je s ním třeba do 18, než já se vrátím (max. 2x do měsíce). Největší je problém, když já musím na celý den pryč, protože nemá kdo dítě odvést. Já třeba odjíždím v 6 ráno (nebo i dřív). To by musela chůva k nám nastoupit takto někdy ráno, chvíli hlídat spící dítě, pak ho vzbudit, zaopatřit (nejhorší období z celého dne) a odvést. Párkrát jsem odjezd posunula a strkala dítě v 6:30 do školky a jela později, ale dělám to nerada, je to takové týrání. Je mi prostě milejší odvést dítě k babičce, aby ho přes den pohlídala.

Přestěhovat babičku nejde.

Dítě si z 75% zvládám zmanageovat sama, je to pro mě priorita č. 1. Když je nemocný, tak v zásadě automaticky všechno ruším atd. Osobně s ním chodím na logopedii, na grafomotoriku a tak. Ale práci prostě nezavřu a tyto občasné a nepravidelné povinnosti nezruším a neovlivním. Snažím se je naplánovat nejlíp, jak je to jen možné.

Nejlepší by prostě bylo, kdyby škola nějak tolerovala jeho nepravidelnou docházku s tím, že to rozhodně nehodlám zneužívat. Za ty tři roky ve školce už ale vím, co jsme a co nejsme schopní zajistit. Nevím, jestli by mu povolili nějaký individuální studijní plán, i když není dětská filmová hvězda ani nadějný sportovec :-( Ani nevím, jestli se takové indiv. plány dávají už na prvním stupni...

Maargitt, tak i kdyby toho ty děti uměly více, tak proč, v první třídě? Ale tak odhaduji, že jste asi měli smůlu na učitelku (celou školu). Ale to není pro Dari až tak důležité, protože se bude snažit o nějakou dohodu - nejspíš o IVP nebo tak něco, takže se každopádně na téma objemu požadované domácí práce, respektive výsledků, které má prokázat ve škole, bude se školou bavit. Takovou pakárnu (jako vy tu první třídu) člověk chytí spíš když netuší, kam dítě jde, třeba mu na dnech otevřených dveří lžou... ale to už si asi při intenzivnějším jednání ředitelka a učitelka nedovolí, respektive proč by to dělaly - to by byly samy proti sobě

Existuje mapa domácích školáků, ale určitě tam nejsou všichni:

https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1Fm-iizfJP-06BtRsi3gg0WZ21TQ&hl=en_US&ll=49.2317995652322%2C16.728043650000018&z=7

Tam se dá najít nějaká ta komunitní škola, což by mi u vás přišlo jako nejlepší řešení. Případně pokud mátě prostředky, tak domácí učitel, který by se s dítětem účastnil různých akcí domškoláků je také řešení.

Chodit do školy jen občas se dá, na naší zcela běžné až zpátečnické škole to tak měla holčina několik let, ze zdravotních důvodů, do školy chodila, když zdravotní stav dovolil, jinak se učila doma, každé pololetí byla přezkušovaná. Ale o nějakém fungování v kolektivu to v tomto případě není, to dítě nemá šanci fungovat v běžném režimu školy. To nemusí nutně znamenat, že je vyčleňované, když ve škole je, spíš že funguje ono a třída jako dva paralelní světy.

Takové to uvolňování na jeden den v týdnu je rizikové, protože pak nestíháš řešit, co kdy má dítě na který den mít. Když je to navíc vždy stejný den v týdnu, stačí, aby tam byl předmět, co ho mají málo (všechny výchovy, takže pravděpodobnost, že se to stane, je velká, plus prvouka, ta je jen 2x v týdnu) a už máš problém se zameškaností v tom předmětu, navíc bez ohledu na důvody, tohle se v běžných školách nerado vidí, protože povinná školní docházka je chápána doslova, tedy je jedno, co dítě umí a dělá, hlavní je si to odchodit . No a když je zřejmé, že to nejsou zdravotní důvody, bere se to a řeší jako záškoláctví (i přes sociálku), a na zdravotní důvody se pak vyžaduje razítko od doktora, jinak zase sociálka, protože kdo neposílá dítě do školy, tak ho určitě zanedbává, že jo, zatímco ty děti, co jsou tam od půl sedmé do pěti, tak mají dokonalou péči .

Takže já bych šla do domácí školy pod vstřícnou školou, když bude blízko, tím lépe protože v takové škole se dá domluvit i na té částečné docházce a účasti na školních akcích s kmenovou třídou (on je na to nárok, ale na nevstřícné škole ti vysvětlí, proč to nejde a když si to budeš chtít vynutit, tak to bude horší, než kdyby to nebylo). No a kdyby nebyla ta blízká vstřícná škola, tak hledat tu komunitní, je jich také dost, máme jednu i v našem pidiměstečku a v okolí jich je víc. V takové škole přeci jen to fungování v kolektivu funguje i při nepravidelné docházce lépe, protože občas docházející dítě tam není jedno z třiceti, ale plus mínus podobně jsou na tom všichni nebo skoro všichni a navíc je tam těch všech míň, takže v něčem výjimečný je většinou každý.