Diskuze : Zdraví : Enuréza – pomočování u starších dětí

Takže ano, nejlepší je opravdu přemýšlet sama za sebe a za dítě, protože ve finále je to tvoje tělo. Udělala jsi to dobře.

Ahoj Girili,
dcera měla cca 5 roků 10 měsíců. Proběhlo to někdy v létě a na konci září má narozeniny.

Že se nedaří chlapečka probudit si dovedu představit. Však taky proto má problémy Ale chápu, co prožíváš, prožili jsme to taky, držím Ti palce.

Když jsem se o tom pokoušela vykládat našemu pediatrovi, tak mě sice neposlal do háje, ale mám pocit, že mi moc nevěřil, asi si myslel, že přeháním. U nás v Čechách se ten alarm zkrátka nepoužívá, alespoň ne moc oficiálně. Nevím přesně proč. Vůči tomu dítěti mi to připadá naopak šetrnější než dávat mu hormonální léky, po kterých se nesmí ani napít. Taky mu tím alarmem dáváš možnost, že se toho aktivně zúčastní. A hlavně se podle mě (rychleji) řeší ten problém - ty vazby v hlavě. Je ale samozřejmě problém, že ten alarm stojí dost peněz, ten náš skoro 4 tisíce, zas na druhou stranu by se asi dal prodat na mimibazaru.

Proč se alarm doporučuje až od 7 roků nevím. Možná právě pro tu schopnost dítěte spolupracovat nebo šanci, že v sedmi se to povede spíš než ve čtyřech. Když se to naší holčičce podařilo, tak mě napadlo, že možná jsme jí ho měli koupit dřív. Jenže to je něco, co nikdy neodhadneš, ani jak to zafunguje u vlastního, ani u ostatních dětí.

Já tedy musím říct, že jsem tímto problémem trpěla, jenže už nevím nic dalšího kolem a nemám se koho zeptat.
Pamatuji si jen tu hroznou žízeň, protože jsem neměla od jisté hodiny pít.
Plížila jsem se tajně pro vodu každý večer.
Měla jsem i nějaké léky.
Ustalo to kolem 6-7 roku.
Jinak jak to odešlo, tak od těch dob mám držák neuvěřitelný

KAteřino, moc diky za tuto zkusenost! Dava mi to nadeji. Predpokladam, ze u nas bude situace podobna - syn se nevzbudi, my ano. Trosku problem vidim v tom, ze ja ho, pokud spi fakt tvrde, vlastne taky moc nejsem schopna probudit. No, uvidime.

Prosim te, zacinali jste s tim alarmem tedy v necelych sesti letech? Neni tedy nutnou podminkou, ze diteti musi byt sedm let? Syn by tedy spolupracoval, v tom problem neni, ale nevim, zda ta hranice neni urcena treba s ohledem na prumernou vyzralost centralniho nervoveho systemu. Zaroven mam pocit, alespon podle informaci na netu a letaku, ktere mi byly poskytnuty v ordinaci, ze u nas se vice tlaci na uzivani hormonu nez na alarm. Tak abych byla pripravena, co mi budou v ordinaci vice tlacit a s jakym zduvodnenim.

Mám dceru, které je nyní 9 roků. Trpěla na primární enurézu, kterou se podařilo vyřešit v jejích cca 6ti letech. Byla na ultrazvukovém vyšetření, takže vím, že močový měchýř měla a má v pořádku. V porovnání s jinými dětmi myslím chodí víc na záchod, takže ho má možná menší, to nevím, ale jinak je zdravá. Problém v noci byl v tom, že se jednoduše neprobudila a tvrdě spala - a bylo to. Na chvilku jsme doufali v úlevu po odstranění krčních mandlí (zlepší se spánek), ale nic. Tak jsem ji vodila v polospánku na záchod, tam ji posadila a nechala ji vyčurat, ale nikdy jsem neměla jistotu, co bude ráno v posteli.

Jinak podotýkám, že jsem jí nikdy nenechala předepsat žádné léky a nechtěla jsem ji (kromě úvodního kolečka v cca 3 letech) honit po specialistech. Hledáním po internetu jsem zjistila, že tohle asi řešení nebude a že zkrátka bude muset dozrát.

Když jí mělo být skoro 6 a narodil se nám druhý, koupili jsme enuretický alarm. Všechno jsme dceři vysvětlili, souhlasila s tím, těšila se na to. Vybrali jsme bezdrátový. Je to bestie, která hrozně strašně moc pronikavě pípá. To se nedá přeslechnout a vzbudí vás to. Nicméně holčička u toho vesele spinkala a tím je asi řečeno všechno o jejím spánku a o naději, že se sama probudí na záchod

Tak jsem si ji vzala do postele k sobě. V kolíbce malýho, ji vedle sebe. Jakmile začal alarm pípat, tak jsem se vzbudila - a vzbudila jsem i ji. Jednoduše jsem jí zacloumala a mluvila jsem na ni. A to už ji probudilo. Další noc jsem to udělala stejně a další znovu - a ty loužičky se začaly noc od noci zmenšovat, až během 2-3 týdnů zmizely úplně. Pak ještě měla období, že měla nehodu cca 1x za měsíc, to se přiznám, že už jsem neměla morál jí alarm strkat, ale do cca půl roku bylo vyřešeno i to samo od sebe.

Jsem si naprosto jistá, že jí pomohl právě ten alarm. Je to něco, co bohužel nedokážu říct u žádného jiného dítěte, protože každé je jiné a každé může mít problém jinde. Ale nezavrhovala bych ho a začala bych právě alarmem, nikoli léky.