Diskuze : Hlavní : Rozvod

Pokud se da prokazat, ze s nimi souhlasil ...

Kat,

ano, to si myslím taky.

A proto si myslím, že by pro mě byloasi jednodušší se s ní bavit v tý situaci PŘED, kdy se ještě dá něco "zachránit", než když už to jede.

Rose,

no, z toho je vidět, že to okolí si nikdy nemůže bejt jistý, že to udělá dobře (vyčítat je špatně, ani jednou nevyčíst je taky špatně).

Já si myslím, že zas by člověk neměl bejt tak sebestřednej (nemyslím Tebe, ale obecně), protože je dospělej, do tý situace se dostal sám (ač třeba to není jeho "vina", protože taky nesouhlasím s tvrzením, že VŽDYCKY je vina na obou stranách), a má sice právo čekat od okolí určitej takt a zdvořilost, ale zase není reálný chtít, aby s ním zacházeli za všech okolností jako s malovaným vejcetem a uhadovali každou jeho myšlenku, a pokud to tak není, tak se NA NĚ zlobit.

Tak já bych se o tom sama snažila mluvit co nejmíň, a kdyby to byl někdo blízkej, tak mu nějak dát najevo, že jsem ochotná poslouchat, pokud o tom bude chtít mluvit ON.

Ale jsem ráda, že jsem to ještě nikdy nemusela řešit, jednak proto, že to znamená, že kamarádi a blízcí jsou v pohodě, jednak proto, že jako třetí osoba často vidíš, že na něčem se podílel i ten člověk, co si stěžuje, ale on to slyšet nechce (a i tahle diskuse má název "co NEŘÍKAT rozvádějícím se").

Prostě jak reagovat, když si bude třeba kamarádka stěžovat na manžela, jakej je hroznej, ale Ty je oba dobře znáš a víš, že sice má svý chyby, ale takovej absolutní haj.zl to taky není, že ta kamarádka má taky svý mouchy, že do toho, co si udělali mezi sebou, ale ani tak nevidíš, a - což je nejhorší - že ta situace už je mimo nápravu (líp by se asi reagovalo v momentě, kdy by byli jenom pohádaní, ale nerozcházeli se, protože to by bylo o nějakým řešení).

Tak třeba:
1) jak sis s ním mohla pořídit druhé (třetí) dítě?
2) jak sis mohla vzít takového idiota
3) nám se nezdál nikdy/ už tehdy když...
4) snad po něm nebude i ,,Pepíček"

Nebo:
2) tak co rozvod? (při náhodném setkání nebo nějaké společenské akci) - prostě když jsem šla někam ,,ven", tak jsem si právě od tohoto tématu chtěla odpočinout. Chvílemi trvalo naučit se reagovat stylem ,,nojo, probíhá to a jak se máš ty?"

A úplně mě dostalo, proneseno v rodině dospělou osobou, byť určitě ne s cílem ublížit (ale zamrzelo): ,,...Ronja dcera loupežníka, Iva, dcera nevěrníka"

To mi naskočí občas i teď, po deseti letech. (No, je to takový chytlavý slogan