Diskuze : Hlavní : Rozvod

Monty, problém je, že i ty co tvrdí , že vše říkají na rovinu mají spoustu očekávání, která nejsou ochotná říct. Nebo ještě hůř, říct tomu od koho to čekají. Je to velmi, velmi častá vlastnost žen.

Myslel jsem to obecně. Prádlo nakonec všem perou pračky.

Myslím tím ochotu se omezit ve prospěch rodiny nebo partnerky jako celku - spolu s ochotou přemýšlet, co ti druzí v rodině potřebují. Myslím tím lehkost, s jakou občas (a ne zřídka) muži přijímají představu, že dítě je starostí ženy, domácnost je starostí ženy, rodinná pohoda je starostí ženy... A to i ti muži, kteří skutečně nevěnují finančnímu zajištění rodiny v podstatě nic nad standardních 8,5 hodiny denně. A ti dobře vydělávající občas propadnou pocitu, že peníze jsou na nich, vše ostatní má obstarat někdo jiný... Zcela bez ohledu např. na to, že i méně vydělávající partner potřebuje volný čas a tak.

Je to složité, ale viděla jsem mnoho mužů, kteří mají pocit, že i s jedním, dvěma dětmi oni mohou žít v klidu jako za svobodna, zatímco partnerce odpovídající podíl volnosti neumožní. Někdy se to utřepe, případně si partnerka dupne a utřepe se to, někdy to vede k z mého pohledu dosti děsivým nerovnovážným vztahům, kde má muž nepopiratelná práva (na koníčky, volný čas, teplou večeři, pohodu), žena nepopiratelné povinnosti (zajistit děti, zajistit domácnost, zajistit tu pohodu).

Mandelinko, primárně je třeba říct, že žádnou péči o sebe od nikoho nepotřebuji. A nevím co nabízím. Možná nějakou psychickou podporu a společnou zábavu?
Spíš je otázka zda žena tuší co vlastně chce. A jestli to je schopný muž odhadnout z těch smutných pohledů.

Mandel