Diskuze : Hlavní : Náhradní rodina

...a vlastně jsem si vzpomněla, jezdila k nám rodina Dánů, měli adoptované 3 děti - Eskymačku a nějaké dvě tmavší děti myslím z Afriky, dvě holčičky a kluka.
Už jako malé děti se projevovaly na naše poměry dost nestandardně...čím byli větší, rodina s nimi měla čím dál větší problémy a nedávno jsem se dozvěděla, že už se ani s jedním dítětem (jsou už všichni dospělí) nestýkají.
Jedno nechce, jedno je nějak okrádalo a třetí se ztratilo někde ve světě. Vlastní děti neměli.
Rodiče svůj úkol, co si vybrali, splnili...k dospělosti je dovedli, nechali vystudovat a tak...ale říkali, že radost jim to přinášelo hlavně když byly děti malé...pak se ty etnické rozdíly a jakési vzájemné nepochopení a rozdílné směřování asi přece jen projevilo.

Další titul je Jako stromy bez kořenů nebo Prožívat víc životů, ale to nevím, jestli se dá sehnat.

Tak my jsme hlavně inz představy, že vlastní dítě bude dokonalé, když se mu budeme řádně věnovat, už dávno vystřízlivěli. Proto mi adopce už přijde mnohem přirozenější, protože ani u vlastní krve člověk nemůže tušit, jak se ty geny namíchají. Jinak se budeme jednoho dne vracet do ČR, takže i z toho důvodu uvažuju spíš o holčičce, která to bude mít jednodušší.

a plánujete s dítětem zůstat v jeho zemi původu, nebo se výhledově budete vracet do ČR? v případě návratu do ČR bych já osobně o adopci dítěte jiného etnika neuvažovala, k vůli němu....

Dite bylo adoptovano z Calcuty.