Diskuze : Hlavní : Náhradní rodina

Jo, Rok kohouta je jedna z knížek, kterou by si adoptivní rodiče a lidé uvažující o adopci měli přečíst. V téhle konkrétní adopci toho bylo špatně hodně, i Boučková má svůj podíl na tom, jak to dopadlo, pozor, nechci jí soudit, ale i u ní vidím problémy.
A pak je tu jiný pohled, Domov je místo, odkud Tě nevyhodí, to taky stojí za přečtení. Není to asi tak literárně zdařilé, ale téma náhradní rodiny je tam popsáno pěkně.

Deti se tu neodebiraji, na ulicich ziji zebraci a deti spi na zemi a nikdo to neresi. Rodice se jich z duvodu chudoby vzdavaji sami, zejmena kdyz uz jich maji moc nebo kdyz zemre jeden nebo oba rodice.
Nezlob se na me, chceme dite z detskeho domova a nebudu patrat, co byl duvod, proc tam skoncilo. Nebo kdyz se mi ten duvod nebude libit, tak ho tam mam nechat? Chceme dat jednomu clovicku sanci na lepsi zivot. Rodinne vazby jsou tu velmi silne, takze kdyz to jde, sirsi rodina se vzdy stara. Holt to nekdy nejde a opustenych deti je plno.

Dite si chceme pravne osvojit. Zijeme v zemi, kde se deti odkladaji nejcasteji z duvodu umrti rodicu nebo chudoby rodiny, soude podle informaci, ktere jsem zatim nacerpala. Nejsme zdaleka rozhodnuti, manzel vaha velmi, zejmena kvuli jinemu etniku.

Položte si otázku, jestli unesete dítě, které může být úplně jiné než vy a vaše rodiny. A může to přinést krušné chvilky. A když to dáte vy, ještě to neznamená, že to musí dát i vaše širší rodina. Mně nejbližší případ dal a dává hodně zabrat, dítě měli od miminka. Ne že by vlastní potomci nedokázali připravit člověku něco podobného, ale asi se jeden neubrání otázce, jestli by se některé věci nezvládli líp, kdyby tam byl bližší nějaký ten mentální základ. Další ve vzdálenější části rodiny je z generace mých rodičů, tam to bylo asi OK. A kamarádka s malým adopčátkem je přešťastná, ale jsou na začátku té cesty.
Vlastní geny rozhodně nezaručí všechno, ale když dojde na lámání chleba, tak to "krev není voda" se nějak projeví. Kritický je taky to, jak se s tím jednou popasuje dítě samo v rizikových letech. Chce to hodně lásky a silnou osobnost

A obcas se jeste zjusti, ze deprivace neni deprivaci....