17.9.2008 9:03:09 katka+katka
Taky jsem něco podobného absolvovala
a nelituju. Měla jsem tu smůlu, že jsem byla párkrát napadená, ale zároveň jsem měla štěstí- nic se mi nestalo. Vždy jsem reagovala a ubránila se. Vlastně jsem souhlasila s názorem, že muži, kteří napadnou ženu, jsou srabi a pokud žena ukáže odpor, vůli za sebe bojovat, bránit se, ti muži to vzdají. Napadená jsem byla 3x a 3x se mi to potrvdilo. Takže do té doby jsem o podobném kurzu vůbec neuvažovala. Jenže v době, kdy už jsem měla Katku, mě napadl retardovaný 16 - letý kluk. Nenapadl mě hned, ale bylo jasné, že chce. Reagovat stejně jako do té doby nešlo, byla se mnou Katka. Nejdřív bylo nutné dostat jí co nejdál od něj. Nemohli jsme začít utíkat, protože by nás dohonil. Takže jsem Katce řekla, ať utíká na hřiště co bylo poblíž. Když zmizela za rohem, chtěla jsem začít utíkat taky, bohužel to už mě kluk chytil a začal škrtit (mentálně byl na úrovni tříletého rozmazleného fracka, fyzicky na úrovni dospělého mohutného muže). Nevím, jestli bych přežila, kdy ho nenašla jeho matka. Popravdě z téhle situace jsem pořád dost naštvaná a velice to ovlivnilo můj přístup k mentálně postiženým lidem. Nicméně po této zkušenosti jsem podobný kurz navštívila a udělala jsem dobře. Skutečně nejde jen o fyzickou sílu. Vřele to můžu doporučit všem ženám, protože nikdy nevíte, co se může stát. Stejně tak budu chtít, aby Katka podobný kurz absolvovala, až bude větší. Napadení není jen záležitostí tmavých, opuštěných míst uprostřed noci (konkrétně ten poslední útok se odehrál brzo odpoledne, za světla, na ulici mezi dvěma MŠ)
Odpovědět