(taky tam byl ten faktor že to už nemůžu vydržet v té slepičárně -rozuměj v práci). No ale je fakt, že jsem z toho měla vítr, ač jsem podnikla celkem úspěšnou "stáž" - byla jsem jako au-pair tří dětí a celkem mi to šlo a i mě to bavilo. Jenže prostě hlídání a rodičovství je dost rozdíl. Takže první dva roky jsem to moc psychicky nezvládala - a říkala jsem si že s druhým ROZHODNĚ počkám ještě tak dva tři roky - no a pak zas ty hormony začly nahuškávat něco jinýho a děti mám necelý tři roky od sebe. Ještě v devátým měsíci jsem si neuměla představit jak to zvládám se dvěma dětma (konejšila jsem se myšlenkou že do Kosmonos je odsud celkem blízko) ale najednou to jde a i přes tu ztrátu osobního času a jiných věcí na kterých jsem byla celkem závislá mi to najednou doma ani tak nevadí. Takže závěr - pokud by to u nás mělo být rozumové, jsme taky bezdětní, díky hormonálním koktejlům které se vynořily kdovíodkud mám dvě děti které jsou super a taky na zabití, mám je moc ráda a moc ráda od nich zdrhám, závidím svobodné sestře a ona závidí mě a ani jedna bychom neměnily
Lidový rok - DubenPraha 4
Ukliďme svět, ukliďme Česko - jaro 2018Praha 4
Malí fotografové: Tajemný portrétOlomouc
Haló JácíčkuKladno
Konstelace - seminářPraha 8 Další akce nalezte zde
Velikonoční kynutý koláč ala volské oko
Perníkový beránek Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.