Taky nespíme...
Ahoj všem,
mé dceři byly v září 4 roky a problém se spaním řešíme od malička. Usínala vždy pozdě, od 2 let nespala po obědě, večer byl problém ji před 22.hodinou dostat do postele. Zkoušeli jsme pokojíček, jenže se budila třeba 6x za 4 hodiny a když jsem začala chodit do práce, nedalo se to vydržet, chodila jsem jak mátoha. Není pravda, že máma nepřijde, ono ji to přejde. Řvala do té doby, než jsem přišla. Tak spala zase s námi. O prázdninách jsem jí udělala krásný nový pokojíček - růžový... s princeznami... tak tam spala asi týden, vypadalo to na lepší časy, ale frekvence buzení se opět stupňovala a spí zase s námi. Nevím, jsem z toho nervózní, ale podle mě se to prostě naučit nedá. Už jsem toho načetla a vyzkoušela tolik. Nejde až tolik o to uspávání, i když to je taky někdy o nervy. Ale, že se dítě budí, to nevím, jak ovlivnit. Vidím zde akorát několik příčin - prý jsem byla taky taková (někdy těžko uvěřit a chápu mamku, proč už po mně 3. dítě neměla, i když já bych ještě chtěla...) a taky jsem dceru 2,5 roku kojila (až jsem musela na 5dní odjet..., abych přestala. takže možná to pevné pouto a pocit blízkosti je patrně odtud. Ale doufám, že do 18 s námi taky spát nebude... Taky jsem slyšela, že jak jsem si ji naučila, takovou ji mám,... ale kdo takové dítě neměl, nepochopí... Ale na závěr, i když je to někdy o nervy...., hlavně že jsou děti zdravé...
Odpovědět