Re: Taky nespíme...

Tak to tě lituji... Moje dcera se ještě v osmi měsících budila čtyřikrát za noc, a já už byla opravdu hodně vyčerpaná. Teď už spí celou noc i usíná dobře. Akorát máme problém. Dcerka jezdí jednou za 14 dní na víkend k tátovi. A když přijede mám doma úplně jiné dítě. Ne, že by se jí tam nelíbilo, ale přece jen je to dvouleté dítě v jiném prostředí s jiným režimem a bez mámy. Trvá mi to tak tři dny, než se srovná. A osvědčilo se mi mít pevné nervy. Ne vše, za každou cenu, třeba ustoupit o krůček, dát jí možnost něco udělat, ale pak se vrátit k tomu, co se "musí". Snažím se jí chápat. Takže když přijede, mazlíme se, ležím vedle ní, nemusí být v postýlce, čtem si knížku a klidně ji říkám, že budeme teď chvíli ležet, nemusí spinkat. Prostě se ji snažím zklidnit, a dát ji zas pocit "bezpečí". Třetí den už to nepotřebuje. Usne v pravidelný čas ve své postýlce po pohádce, nebo si pouští písničku na plyšáku. Někdy je to těžké, ale osvědčilo se mi "máma klidná - dítě klidné". Ale každé dítě je jiné.