23.2.2009 8:16:53 Aneka_
Je třeba začít hned
Hrozím se toho, že bych mohla dopadnou jako moje maminka, která byla vždy na vše sama -chlap byl na práci venku a tu dělal dobře!, děti byly malé a stále malé. Takže to dopadlo tak, že tatínek dnes -když není venku práce-pochrupuje v křeslě, zatímco maminka umývá okna poté ci si vymalovala, vytírá žehlí a jakmile se probudí, poprosí o jídlo a maminka jde. Do toho pracuje. Já jako dítě, puberťák a domažijící dospělec jsem také nepomáhala, nemusela jsem. Vařit jsem se naučila až v manželství a až teprve tehdy mi došlo, co vlastně nechci.
Takže je normální, že se můj muž stará o naše dítě, je normální, že po obědě umyje a uklidí nádobí a já ležím, je normální, že něco dělám já a leží on, je normální, že pohneme oba a pak jdeme společně na výlet. Nedělám večeře, nedělám svačiny, nedělám snídaně. Jistě, dceři ano-je malinká, ale manžel je samostatný, má ruce a plnou lednici, zvládá to. Jsou věci, které dělám jen já a věci, které děla jen manžel, ale většinou je to na tom, kdo má chuť a čas. Jsem ráda, za tuto "moderní"dobu.
Odpovědět