23.2.2009 13:56:45 Ivona,Klára 6,Tereza 2.5
vše záleží na domluvě
když jsem byla malá,otec se o nás zrovna 2x nestaral,byl rozmazlený už z domu a mamka ho v tom po svatbě podporovala,taky se jí to pěkně vymstilo.Zastává názor,že starost o domácnost a rodinu,není práce,ale samozřejmost,nepomohl ani když byla mamka nemocná,nechápe jak se chlap může starat o dítě,je to přece ženská práce,my jsme celý život žili jen tak vedle sebe,nikdy se nás nezeptal,jak jsme se celý den měli,co jsme dělali,jen nás seřval za špatné známky.Podle toho taky vypadal náš vzájemný vztah.Kvůli každé blbině po nás s bráchou řval,dětství jsme měli ve stresu.Vůbec nemá představu kolik času žena stráví domácíma pracema a ještě má zaměstnání.Je absolutně nepoužitelný,zajímá ho pouze televize a pivko v hospodě.Já jsem si naštěstí vybrala manžela,který ví co domácnost obnáší,pomáhá s dětma,věnuje se jim a ty ho přímo zbožnují.Když jsem byla se starší v nemocnici,dokázal se celý týden postarat o 14 měsíční dcerku,je pravda,že taky mu občas musím říct,s čím je třeba pomoct,protože mu to prostě nedojde.Nezlobím se,protože oproti tomu,co jsem zažila v dětství je to 100 a 1,u nás doma je klídek,pohoda a pokud potřebuju pomoct,tak to prostě řeknu
Odpovědět