Re: P.S.

Tak tedy děti nemám, že... ale zatím se stýkám asi s dětmi kamarádek, bratrů a sester, švagrů a švagrových a mám vážné obavy, že opravdu jsou téměř všechny takové, jak říká Milada a ostatní... To znamená neexistuje je nechat bez dozoru, VŠECHNO z dosahu, maximální opatrnost... Mimochodem - prstýnek jsem spolkla v jednom roce, máma údajně 4 dny prošťourávala hovínka - našla ho! Jedla jsem mýdlo a ano, ochutnala jsem i hovínko... Spávala jsem 6 hodin denně, mamka se mnou byla sama, musela do práce, zřejmě šílela. Kousala jsem děti do krve... Dále jsem ve věků 3 let měla během 4 měsíců 3x úraz hlavy - dohromady 20 stehů. Ve 4 letech jsem si strčila matičku do nosu, vyndali mi ji po několika hodinách v Brněnské nemocnici. V 6 letech mě nebavilo za ručičky vodit ségru, tak jsem jí strčila do ruky šíp - logicky na něj spadla a propíchla si patro. Brácha má ode mě dodnes jizvu jak jsem po něm mrštila vidle, dále jsem ho žduchla na radiátor (padl na hlavu) a taky jednou jsem mu šikovně zavřela dveře na verandu, nedobrzdil a prolítl sklem durch. Také jsem si hrála se ségrou na indiány a řekla jí - stůj, mířím ti na srdce (lukem a šípem), trefila jsem ji 1 cm od oka - dodnes má jizvu. Dědovi jsem rozbila přední sklo na autě... A toho by bylo;-) Takže Monty nevěř, že se to s věkem upraví;-)