Re: Žlababo

Nekdy je to tezke, vim, zazila jsem taky a v podstate zazivam jeste porad. Ale, uz je to jine.Kdyz mel maly 3,5 tak uz jsem nevedela co delat. Bylo toho moc, mluvit zacal po 4 roku.Intenzivni terapie. Pomohlo to-aspon teda s mluvenim. Syn se celkove velmi zlepsil, ted je mu 7,5 roku. Samozrejme je stale autista, ale naucili jsme se s tim zit, vsichni, cela rodina. Muj manzel si nikdy nechtel pripustit, ze nas syn ma postizeni, kdyz se na to divam pohledem zpet, tak je to nakonec lepsi, v urcitych vecech. Proste ho bral takoveho, jaky je. ja taky. Tech nervu co to stoji, vybuchu, vysvetlovani, ospravedlnovani....Vim, jak se citis. Ale uvidis, ze bude lepe.Aspon trosku.A co se tyka priboru, takovou vec neresim Muj syn ma sice ruce v poradku, ale tak spatnou motoriku, ze pochybuji, ze nekdy bude pouzivat nuz.
Ja vim, jsou lepsi dny a ty horsi. Ja uz se zase desim skoly, nemilosrdne se blizi.

Preji pevne nervy a hodne trpelivosti. Bo