U nás je už měsíc pořádek

- a proto propadám optimismu a potřebě podělit se o moudra, ale jasně, vím, že to nebude mít nutně dlouhé trvání. Holky 8 a 10 na konci prázdnin už nedokázaly najít ani aktovku, tak jsme na to vlítly. Bylo to jen pro silné nervy: půl roku staré zkamenělé chleby, rozmačkané sušenky a další blivajz, ale především snad tuna papírů a dalších krámů. Nekecám, přes 3 dny jsem skoro jak na šichtě v práci seděla v tom pokoji na židli a radila a pomáhala. Výsledek: 3 plné popelnice (čili 3 týdny jsme si nemohli dovolit produkci jiných odpadků), pokoj poloprázdný a ve vysokém lesku. Za odměnu byly zakoupeny nové podložky na stůl a pár knížek. Nejvíc se dětem líbí, že do uklizeného pokojíčku za nimi moc ráda chodím (jak neustále zdůrazňuji)a povídáme si a hrajeme hry, co se vynořily. Je to pro ně asi největší motivace a zatím uklízejí vzorně i nadále. A ne, dřív jsem je taky nezanedbávala, jen v tom pokoji jsem se radši moc neukazovala,aby se do mně teď někdo nepustil.