Re: omalovánka

Milý pane kolego,
děkuji Vám za Vaši reakci. Omalovánky jsou pro dítě, z hlediska jeho rozvoje, přínosné opravdu zanedbatelně. Zřejmě by bylo vhodnější kdybych uvedl "zcela nevhodné", protože v podstatě je jejich přínos omezen pouze na reprodukci, která může přinášet drobné zlepšení grafomotiky. Drobným, ale významnějším přínosem je rozvoj distinktivní schopnosti pro barvu. Rozvoj grafomotoriky lze ovšem nahradit mnohem vhodnějšími činnostmi, při kterých dítě zároveň výhodně rozvíjí vědomosti a dovednosti (např. psaní). K rozvoji barvové distinktivity a senzitivity je vhodnější skutečná výtvarná práce. !Výhodné rozvíjení" je především rozvíjení celé dětské bytosti (už Komenského všeobecný rozvoj) Skutečná výtvarná činnost rozvíjí dítě ze všech činností nejkomplexněji, pomineme-li její minimální vliv na rozvoj hrubé motoriky.

Výtvarná práce dětí má více společného s projekováním prožívání dítěte, jeho duševního života, jeho vnitřní citové podstaty. Z tohtoo hlediska je tedy více spojena s psychologií než s uměním. Ve Vaší reakci k mému článku zmiňujete, že autor omalovánek "...opouští líbivý styl" Zřejmě jste ale neměl na mysli omalovánky na stránce http://www.50.cz/omalovanky, které jsou pro rozvoj dítěte, tak jak jej chápe psychologie a padagogika v současném stupni poznání, zcela nevhodné. Ve svém příspěvku jsem nastínil problémy, které vytvářejí obrazy, mrzačící dětskou duši. Takové obrazy (Mickey Mouse) dítě nikterak nerozvíjí ba naopak přirozený rozvoj brzdí a velmi stručně a obecně řečeno nahrazují psychické obsahy, které by měly být vytvářeny autentickým experimentováním dítěte, vedoucím k jeho autonomii.

Úsměvná jsou pak slova ve větě z Vámi uvedených stránek: "...pro nejmladší výtvarné umělce". Dětský výtvarný projev, včetně haptického je více než umění a omalovánky nabízené na uvedené web-stránce nemají s uměním absolutně nic společného.

Problematika dětského duševního života je poměrně obtížná a rozsáhlá. Nedílné součásti této látky nelze ripovat (např, dětská kresba) a stavět je světu jako cosi co známe, protože se to podobá čemusi (snad obrazu). Ze stejných důvodů není možné pohlížet na dětskou kresbu z období 3 let jako na "cosi nedokonalého". Zásadní nedostatek omalovánek je v jejich podstatě samé. Jedná se o neautentické reprodukované obrazy spíše pomůckového charakteru, které jsou pro dítě minimálně přínosné a maximálně škodlivé a to, prosím, bez ohledu na infantilní argument: " vždyť se používají už léta.."

Vzhledem k Vašemu vzdělání jsem si dovolil neredukovat text o odborné výrazy, které jistě znáte.

Ještě jednou děkuji za Váš dotaz a moc Vás zdravím

Jiří Závora