p. Krejčík není mimozemšťan
Takových je mnohem víc. Vloni jsme zastavili na krajnici, protože nám uletěl stěrač a strašně lilo. S dětmi jsme ho hledali, i když jsem věděla, že s minimálním úspěchem, jen jsem prostě nevěděla, co mám dělat a jak dojedu. V tom lijáku snad do 5ti minut zastavilo 10 aut s tím, co se děje, jestli nechceme někam odvézt a pak se věci ujal jeden, který se mi dokonce omluvil, že nemá náhradní stěrač /jako kdyby to byla jeho chyba/, stěrače nějak upravil a zpřeházel a volný rameno chtěl odmontit, protože to ale neuměl, tak vyhledal hadr, kterým to obalil, abych si neodřela sklo.
Když jsme jeli s manželem, čtyřletým a mimčem, tak nám prostě přestalo jet auto, z ničeho nic. Ani jsem nemusela stopovat, jen viděli, že se k tomu chystám a zastavili a odvezli nás.
Když jsem nedávno hupsla autem do příkopu, každý auto, co jelo kolem /oběma směry/ zastavilo a řidiči se ptali, jestli něco nepotřebuju a nabízeli pomoc/. Jedno jediný auto za celou dobu nezastavilo - a to byla nějaká madame s jinou madame.
Ale to jsou jen zlomky, s ochotou lidí se setkávám často. Nebojím se požádat a jsou jen vyjímky, kdy mě někdo odbyl.
Sice často na lidi nadávám, ale naštěstí jsou ve většině hodní a ochotní, dokonce se mi zdá, že čím dál víc. Ale hulváti a blbci nevymřeli, to zas jo.
Odpovědět