Takhle to nefunguje ;-)

Zní to hezky (zvláště pro někoho, kdo ještě děti nemá), ale bohužel to takto nefunguje. Ze mne se po dětství v poměrně velkém nepořádku vyklubal "chorobný" (dle mých dětí a manžela) pořádkumil. Rodiče měli velice svérázný přístup k úklidu: otec hromadil, matka milovala "komínky" ve skříních a leštění "pičičandiček", ale nijak ji nevzrušovaly hromady novin, nevyžehleného prádla, není, kam položit talíř apod. Možná klasický problém přeplněného minibytu. Již velice brzy jsem si sama uklízela a snažila se udržet pořádek v celém bytě.
A moje děti: samozřejmě vychovávám příkladem. Ano, dítě batolecího a předškolního věku se nadšeně zapojí do úklidových a pomáhacích her, ale jednou hra končí. ;-)
Za vše věta mého staršího dítka: "Mami, ty máš zkreslené představy o tom, co je pořádek."
P.S.: Myslím, že vtip hesla "bordel v bytě ..." je v tom, že ti, co podle něj žijí, jsou potencionální "neřešiči" a těm a s těmi se žije snadněji než s námi "prudiči".