dnes adopce není tak tabu

Dnes adopce není tak tabu a pokud vím, v současnosti jsou adoptivní rodiče na přípravkách informováni o tom, že by adoptované dítě mělo pravdu znát a to co nejdříve. Takže je tady spíš druhá otázka, jak a nakolik informovat okol. My jsme volili cestu otevřenosti hned na začátku, s heslem ať si to místní drbny proberou dokud je malý v kočárku a později budou mít jiné náměty a synovi dají pokoj.
Jelikož tak, jak z debat mezi zámými maminkami mizela témata porody a kojení, ubylo příležitostí informovat o adopci přirozeně mezi řečí a tak už vlasně ani nevím jestli to, že syn je adoptovaný vědí všichni známí. Dokonce ani nevím, jestli to věděly všechny učitelky MŠ (některé ano) a vlastně si nejsem jistá jestli to ví současná třídní, v první třídě dělaly děti rodokmen, tak jsem uřitelce vysvětlila jak to máme, ale nejsem si jistá, jestli jsem o tom vůbec někdy mluvila s učitelkou, kterou mají od 4. třídy. Nějak mi nepříjde vhodné z adopce dělat až takové téma, že bych speciálně o tom s někkým sama vybolávala debatu bez nějakého zvláštního důvodu. Asi vnitřně spoléhám na to, že co ví jedna učitelka, vědí i ostatní
Je tu další věc, spoustu věcí si zvládá syn sám. Chodil do první maximálně druhé třídy, když se mě na narozeninové oslavě synův kamarád ptal, v kolik hodin přesně se syn narodil.Náš poklad byl rychlý a než jsem odpověděla, řekl: "Prosim, tě jak to asi máma může vědět, když mě neporodila?"
No, už se pomalu ale jistě řítíme do puberty, takže to nejhorší si teprve užiju.