ne vzdy je to tak zle...

Chtela jsem nejdrive procist vsechny reakce, ale snad jiz u ctvrte jsem nevydrzela!! "Poridite-li diteti v 10ti letech psa, budete se o nej za par let starat sami, jelikoz potomek bude mit zcela jine zajmy." "Maminka v ocekavani odklada psa v lepsim pripade k pribuznym kvuli toxoplazmoze a cemusi jeste.." To jsou ale prece strasne jednostranne pohledy na vec!! Mam krasny priklad sama na sobe... Pejska jsem si u rodicu vyprosila jeste jako dite na zakladni skole. Byla jim fenka Asta (necistokrevny cerny pejsek, 19kg). Asticka byla muj pejsek, krmila jsem ji, vencila, cesala, koupala, chodila s ni k veterinari - mamina samozrejme pomahala, bylo-li treba, ale cim jsem byla starsi, tim vice jsem peci o Asticku zvladala sama - jak po prakticke tak i po financni strance. Nejdrive jsem venovala cast kapesneho na mlsky pro psika, pozdeji penize z brigady na veterinare... Chvili pred dokoncenim SŠ jsem se od rodicu odstehovala a Asticka sla samozrejme se mnou. Nasla jsem si pritele, casem jsme se rozhodli pro dalsiho pejska a za nejaky cas potom take pro miminko:) Nyni mam podle UZ asi 9 dni do porodu, zadneho ze svych psu jsem kvuli nejake toxoplazmoze pryc rozhodne nedala, to by clovek zrovna mohl prestat varit z veproveho nebo kraliciho masa, protoze jak znamo, vepri i kralici mohou tuto nemoc na cloveka take prenest. Nechala jsem si behem tehotenstvi delat na vyzadani pro kontrolu test, pravidelnou peci o zdravi svych zvirat povazuji za samozrejmost, takze to bylo jedine, co jsem udelala navic. Moje dcerka bude tedy vyrustat v domacnosti se dvema pejsky a myslim, ze tak jak dalo zviratko mnoho pozitiv, vychovnych lekci a zkusenosti mne, muze ho dat i me dceri a taktez vsem ostatnim detem. Neni spravne predem malovat certa na zed, ze se dite o psa prestane zajimat, ze pokud mu pes zustane do dospelosti, casem se ho zbavi... Rodice museji byt ti zodpovedni a vedet, ze se v takovem pripade o zvire bez reci postaraji, to ano, ale zdaleka ne vzdy to tak musi dopadnout