Re: nepatříš

Neiformovany asi těžko.
Vychovatelka dělala v ústavu x let, a kamarádka taky. Teda ta tak dlouho ne, ale vzdala to. To že má někdo Downa, nemusí mít jen mírnou formu. Ač sama zdravotnice, a miluje děti, říkala, že postižené dítě by vychovávat nedokázala. Myslím, že když si to vyzkoušela na vlastní kůži, nejspíše ví, o čem mluví.

Mmch, moje matka mi vyprávěla o jedné vzdálené příbuzné, která měla postiženého syna - do dvanácti let ho musela přebalovat, krmit, umývat, protože to byl ležák. Musela k němu vstávat co pár hodin i v noci. Syn nemluvil, skoro se nehýbal. Za těch dvanáct let přišla o veškeré přátele, uzavřela se do sebe, zestárla o dvacet let, a sama se bála celou dobu, aby se jí něco nestalo, aby se syn nedostal do ústavu. Zemřela zanedlouho po synovi.