Hrůzy v domově důchodců

Když jsem studovala SŠ, přivydělávala jsem si o prázdninách jako uklízečka v domově důchodců a zažila jsem různé případy. Je pravda, že se starými lidmi se jedná jinak, prostě jinak a mě už tehdy z toho bylo do pláče. Sestrám práci nezávidím, je to psychicky velmi náročné, ale zažila:
a) babičku, která měla na holeni prosáklé obvazy z otevřených bércových vředů, plakala bolestí, prosila ať zavolám sestřičku, že už to nemůže vydržet...jdu pro sestru, na sesterně byla pauzička, sestry srkaly kafe a ta jedná mi povídá: "já tam hodím granát a bude pokoj s babkou...". Za týden byla postel nemocné paní prázdná, umřela. Na sepsi??
b) seniorka po mozkové příhodě sedící celodenně za dřevěné židli s dírou pro nočník, odhalená od pasu dolů, v pokoji prakticky tma, zápach...nedůstojné a ponižující, já bych raději volila smrt než tohle!
c) paní profesorka trpící sklerózou zamčená na pokoji (prý aby neutekla) s agresivní seniorkou patrně postiženou Alzheimerem, která ji tloukla čaganem
d) potkávala jsem sestřičky empatické, tiché a mírné, které lidi oslovovaly jak se má, pomáhaly a potkávala jsem zlé fúrie, vyhořelé až do morku kostí
Ptám se co s tím? Myslím, že ať je to jakkoliv, není dobré, aby osoby, které už profesně vyhořely se dále staraly o lidi. Měly by si najít jinou práci, třeba přerovnávat zboží v supermarketu, ale hlavně by neměli pečovat o bezmocné. Vyhoření se někdy nedá zabránit, týrání lidí ano. Myslím si, že by bylo opravdu vynikající, kdyby na LDN a v "domovech" pracovaly i řádové sestry, nebo kdyby jich bylo víc...přinášely by lidem útěchu a třeba i víru a jednaly by s nimi důstojně a s pokorou.
Je třeba si ale přiznat, že spousta lidí, kteří se ocitnou v domově důchodců, by byli spokojenější doma u rodiny. A přiznávám taky, že někdy to prostě nejde zařídit a že domácí péče o seniory je velmi velmi náročná. To ale není omluva pro neprofesionální jednání zdravotníků.